Dědictví křišťálové víly - 4. kapitola - Křišťál

Nevinnost

úterý 22. července 2014

Zírám na plátky bílých růží,
hledím na smetanové podlaží,
co ladí s tvou namodralou kůží,
rozbité zrcadlo, co chmury odráží.

Ležíš si tam čistá, voňavá a spící,
poprvé a naposledy na odiv vystavená,
mizící anděl nad milujícím dlící,
ach, ty moje princezničko vymodlená.

Vychutnávám si poslední chvíle,
než nahrnou se k nám plačící davy,
až budu muset ostatní pustit ke své víle,
uposlechnout ty slabomyslné mravy.

Vím, že nikdo z nich nedostal více než já,
ale měla jsi snad v plánu další podarovat,
dala si mi duši, odevzdala tělo, stala se má,
tak proč si toužila jiného obšťastňovat?

Ty ani netušíš, jak moc přál jsem si tě odradit,
vyhnat ti z hlavy ten hloupoučký plán,
ale tys zvládla mne svou tvrdohlavostí rozladit,
nemohl jsem tušit, že za slečnu Smrt tě vdám...

Nežádám odpuštění, rvalo mi to celé tělo,
když nutila si mě k tomu hrůznému činu,
nezapomenu, jak se tvé tělo podemnou chvělo,
ale máš na tom, láskou, svou vinu.

Chtěla si vzletět k nebesům a nechat mě v moři bolesti,
utěšuji se jen tím, že odchod usnadnil nám cestu,
zbavil jsem tě vzduchu a budoucí neřesti,
přijdu za tebou, neboj, musím uniknout trestu.

Oni to nepochopí, hledají vraha děvčátka,
špatně se dívají - jsem spasitel ženy,
zlého pána, co rozdává otrávená lízátka,
ach, jen tvé prosby byly vyslyšeny.

Nezapomínej, že si pro tebe jednou přijdu,
ale chvilinku si, malá, počkáš,
a pak s tebou jako Severka vyjdu,
jen pár let a svého snu se dočkáš.

Zbavit tě pozemského trápení, těžkostí,
já cítil jsem to jako svou povinnost,
utnout muže, původce srdečních bolestí,
když připravil jsem tě o tvou nevinnost...

Kterak puberta rozšířila paletu

pátek 18. července 2014

Dnes se asi obejdu bez obrázku úvodního, jak si mylně nalhávám už hodně dlouho. Nemám ráda nesourodé věci, asi je to nějaká úchylka pravoúhláctví, jinak si to neumím vysvětlit u takového pohodlného anarchisty, jako jsem já… Hm. Každopádně to jsem na úvod říci nechtěla - a to je vlastně ten důvod, proč raději obrázky - jsem ukecanější než babky na trhu a dvě ženské, co se nenávidí a potkají se na ulici. Tudíž jsem si pro vás připravila něco, co vzniklo jako pokus o radu ostatním ohledně komunikace se mnou. Vyvěšovala jsem to na Esteller (kdo neví, co to je, tak v pravém boxu vám bliká odkaz), ale nakonec to zase dostalo nějaké obludné rozměry a vlastně se to všechno třískalo, proto jsem to pojala jinak. Je to vlastně pár věcí, co jsem si uvědomila čtením a procházením všemožných webů. Pokud to někoho zajímá, tak jsem jen ráda, pokud ne, tak nevadí. A berte to s nadhledem a vztažením pouze na mou maličkost. :)
K aktuálním věcem… Psaní nevím, dole na konci článku vás čeká taková ano-ne věc a možná se přemluvím k malinké Giveaway, když budu mít ty narozeniny… Mám tu pár adeptů knih, co bych mohla rozdat a jelikož tohle je můj osobní blog, tak bych to viděla na jednu sérii… Nevím, uvidíte sami, každopádně příjemné čtení a snad se bude líbit. :)
 
FREE BLOGGER TEMPLATE BY DESIGNER BLOGS