Odepsali ho už ze začátku. Nebylo se co divit – uskakoval před něčím, co nikdo jiný neviděl, jančil, tančil, kopal a kousal. Každý se mu obloukem vyhýbal, kdo sebral odvahu, tak ho zavřel do nějakého malého prostoru, kde se mu o boky otíralo na kusy rozžvýkané dřevo. Vyháněli ho jako divokou zvěř, místo milující náruče ho obšťastňovali koženým bičíkem.
Pak se objevila. Obyčejné děvče s popelavýma očima, kaštanovými vlasy a obrněná nekonečnou trpělivostí. Naslouchala mu. Chtěla pomoci. Zjistila, že tou hloupou příčinou nezkrotnosti se stal prostý strach ze stínu. Evoluční nedostatek. Drobnost.
Ale nehrálo to žádnou roli - dostih se vyhrává srdcem.
0 comments:
Okomentovat