Lotrinská vévodkyně

pondělí 11. července 2016

Líné kudrlinky vznosného rukopisu,
vůně šafránu, skořice a divokého tisu,
pěstěné nehty na rukou z hedvábí,
stín milostný tanec na zdi předvádí.

Z povinnosti žádaná milost pro vraha,
na tváři andílka smrtící rozvaha,
vlasy hvězd a oči nebe,
svedou prince, svedou tebe.

Ve světě démonů bílou nevinností,
ve světě bohů krvavou povinností,
zdvořilé zaujetí bohatého diváka,
když kat mučí zvídavého zpěváka.

Manžel mrtvý, sourozenec hřeje lože,
a její přítel - pro iluzi brousí si nože,
na hrudi vyhřátý krvelačný had,
bezcitný, sametový vrah.

Má všechen čas světa na své cíle,
a ta šikovnost - nepochopitelná píle,
kdo ví, co chce, nechť se podělí,
ať není srab, ať není zbabělý.

Chce toho muže, co od dětství ji chrání,
chce nechat žít iluze, mámit vaše zdání,
chce smrt svého bratra - a lotrinskou říši,
chce pozvednout šarádu na nebeskou výši.

Je bolehlav ukrytý v bílé růži,
monstrum zašité v lidské kůži,
prázdná schránka s ohromnou mocí,
tvou noční můrou - představou tvých nocí.

Ve sladké Francii ze ztráty zrozená,
v náruči Rakouska cukrem zkrocená,
tvoje naděje a šance poslední,
prvním hříchem, muži nevěrný.

2 komentáře:

 
FREE BLOGGER TEMPLATE BY DESIGNER BLOGS